Koncept veřejných prostor

Jednotný prostor jako centrum není ve vymezeném prostoru pásu žádoucí, roztažení centra na celou plochu je v rozporu s měřítkem města. Proto nejideálnějším řešení je propojené "polycentrum", protnuté místními komunikacemi a ohraničené magistrálou. Červeně vyznačené prostory reagují na výskyt největšího množství lidí, jedná se o zpevněné povrchy se zelení a tramvajovou linkou, která vede prostředkem území. Tím, že tramvaj nevede přímo vedle automobilové komunikace, není potřeba žádných nástupišt, zábradlí ani výškových bariér. Zeleně vyznačené plochy jsou parkové plochy, kam ještě umístím dominanty jako logické pokračování .... Nár.Muzeum -->Státní opera --> Hlavní nádraží --> ....--> Muzeum hl.m.Prahy..

Liniový park / hranice

širší vztahy - vymezení hranice mezi městy zelení

rozkrájení zeleně komunikacemi

definování hranic nové zástavby

zahuštění parku menší zástavbou

vyznačení vhodných ploch pro zastavění ( ? pronajmutí ? )

Závěrem : celý liniový park, by měl zůstat parkem, ne stavební parcelou. Červená místa uvnitř parku pouze vyznačují plochy, které by byly zpevněné a propojené cestami. Tyto místa by bylo možné pronajímat/prodat obchodníkům (půjčovny sportovních potřeb, kavárny, hospody, restaurace, stánky s novinama atd... ). 

Urbanistický model

Žižka už je na místě

Prezentace rozpracovanost

Příprava prezentace

Urbanistické řešení

TĚŠNOVSKÁ ČÁST

Hlavní doprava, magistála je rozdvojena a řešená jako pozemní komunikace.

Zastavitelné území - veřejný prostor vytváří pás zeleně navazující na veřejný prostor v části Masarykova nádraží

Členění bloků otvírají centrální prostor "Těšnovského náměstí" do okolních ulic. Tramvajová doprava se kříží v centru prostoru, kam bude vjezd povolen jen MHD. Spojnice ulic Na Poříčí a Sokolovská bude řešen jen Tramvají.

 Prostor před muzeem se otvírá a tvoří náměstí, zároveň celé řešení navazuje na "jazyk" zeleně, který tak spojuje Václavské náměstí s Vltavou

situace

Urbanismus řešeného celku je tvořen mnoha významnými průhledy. Všechny jsou spojeny veřejným prostorem (parkovými plochami). Tyto prostory obklopují dominantu místa - Muzeum hl.města Prahy

Pohled z Vítkova

Rozpracovanost vol.3

Po konzultaci s Ing.Žižkovským - pokud chci magistrálu na zemi, je nutno ji rozdělit do 2 pruhů a v severní části Těšnova opět spojit pruhy magistrály. Rozdvojení probíhá v tunelu pod areálem Masarykova nádraží. Propojení ulic Na Poříčí a Sokolovská skrz Těšnov bude pouze tratí tramvaje, auta ne-e. 

doprava

Dvě hlavní osy beru stále jako prioritu. Spojují veřejné prostory u výstupu z metra (tranzitní), tak veřejné prostory v centru oblasti bývalého Masarykova nádraží (odpočinkové a obchodní). Zástavba je schematická, jen pro ujasnění si velikosti zastavitelného území.

schéma zástavby

Rozpracovanost vol.2

Magistrálu umisťuji na zem, jen pod areálem Masarykova nádraží je silnice svedena do tunelu. Celkově se řídím 2 hlavními osami, podél kterých se vine lineární park s cyklostezkou. První (severojižní osa) spojuje Masarykovo nádr. s Vltavou a Štvanicí. Druhá osa (východozápadní) je spojena výhledem s památníkem na Vítkově. V místě křížení těchto os vzniká centrální veřejný prostor.

širší vztahy

schéma dopravy

dostavba převážně bytovými bloky s občanskou vybaveností

deformace bloků ve východní části vzhledem k železnici

                                       

Rozpracovanost

Schéma dopravy

Schéma zastavitelnosti území

Analýza

Dopravní analýza

současný stav silničních komunikací

SJM funguje jako zásadní sběrná komunikace pro obsluhu vnitřní části města , není vyloženě tranzitní komunikací. Z tohoto důvodu zprovoznění severozápadní části městského okruhu (Blanka) pomůže jen částečně, hlavní význam spočívá v nabídce alternativní trasy pro vnitroměstský tranzit (cca 25% jízd). Tento fakt dokladuje i demografická struktura města, kde zejména území centra je charakteristické vysokou koncentrací pracovních příležitostí.

vliv zúžení magistrály na 2x2 jízdní pruhy

Zklidnění SJM je naprosto bezprostředně svázáno s otázkou zavedení zpoplatnění vjezdu, které může regulovat celkový počet vjezdů. Bez tohoto podpůrného opatření znamená redukování SJM přelévání dopravy do okolní sítě a tedy zhoršení problémů na plošně větším území. Lze jednoduše definovat, že míra redukce SJM je odvislá od míry restrikce.

(zdroj : http://www.urm.cz/cs/clanek/340/vlivy-navrzenych-uprav )

ŘEŠERŠE_Po 7.10.2013

protnutí Brooklynu dálnicí, negativní vliv na strukturu městských bloků i jejich funkci

ptačí perspektiva

analýza problémů a potřebných zlepšení prostředí

propojení čtvrtí, zjednodušení dopravy v okolních ulicích

řešení - zastřešení dálnice strukturou s fotovoltaickými panely

vliv návrhu na okolí